FilozofieOblíbené

Vnímání reality

Nadpis se může zdát jasný, ale co je realita? Většina lidí neumí rozeznat ani sen od bdění. Jak často si ve snu uvědomíte, že je něco špatně – že sníte? Sny jsou vlastně simulace na podněty z minulosti a nové obrazy z ní vytvářeny. Příběhy složené ve snu mohou být až neskutečně realistické. Každopádně ovládnout sen se dá naučit a při soustředění si začnete uvědomovat chyby snu, díky čemuž se dostáváte z neuvědomělého spánku do takzvaného lucidního snění, což je vlastně ovládání snu podle vás. Ale co když jste si jistí, že nespíte? Když přirovnáme naší realitu například ke hře, ano může to znít ironicky, ale v našem světě je spoustu cyklujících algoritmů našeho života. Jenom fakt, že se narodíme, studujeme, pracujeme, zemřeme. Občas se více akce stane v moderní hře, než ve skutečném životě některých lidí.

Momentálně se vyvíjí umělá inteligence. Předpokládám, že až se dostane do bodu člověka tak začne naší realitu vnímat jako skutečnost. Ale ve skutečnosti to je složitě vytvořený stroj se spoustou algoritmů pro vnímání naší reality. Připomíná vám to něco? Ano, lidé jsou evolučně vytvořené biologické buňky do formy, kdy si tohle všechno můžeme uvědomit, ale co když všechno, co si uvědomujeme je pouze iluze reality…

Dobře řekněme si co je pro lidi realita. To co vidí, slyší, nebo cítí, ano? Co když vám řeknu, že mimo váš mozek nic z toho neexistuje. Všechno to jsou jen elektrochemické reakce našeho mozku na podněty z okolí. Takže čistě teoreticky, kdybych měl pouze váš mozek a nasimuloval bych naprosto identické reakce, které se vám dějí v běžném životě, tak byste neměli absolutně šanci rozeznat, že je něco špatně. Když budu přehánět tak co když se přesně tohle s vámi děje? Existuje způsob, jak se z geniální simulace dostat? Spoustu lidí s touhle myšlenkou by napadla smrt, ale když vyjdeme z teorie posmrtného znovuzrození tak by se vůbec nic nestalo, jen bychom začali jako jiný charakter, jak už to ve hrách bývá.

Nemyslím si, že se věci takhle mají. Kontroverzních teorií je spousta. Realita by teoreticky mohla být sen, simulace, iluze, program, ale proč by nás tyhle věci mohli napadnout?

Jde čistě o nedostatek informací. Nevíme, proč máme existovat. Ano vědecky jsme odvodili, jakým způsobem jsme pravděpodobně vznikli, a já psal blog o smyslu života, ale to je všechno silně abstraktní. Než se začneme ptát na další otázky, tak si musíme srovnat komu a čemu věřit. Co když je všechno čemu věříme lež? Možná to vypadá, že si paranoidně myslím, že nemůžeme věřit vůbec ničemu, ale to je to. Cokoliv může být zkreslené v jakémkoliv tvaru.

Kdybychom se mohli podívat na vznik vesmíru, nebo relativně blízké zničení naší planety, tak bychom asi věřili, že to nikdo z místní dimenze neovládá, ale co by to také znamenalo? Že známe fakta a život je kompletně zbytečný, protože pracovat věky na světě, který dojde k záhubě je kontraproduktivní. Ne, že by to takhle bylo o něco jiné. Jestli má cokoliv aspoň minimální cenu je čistě o tom, co se děje po smrti. Ale pokud po smrti něco je, což silně nepředpokládám, tak náš svět je opravdu pouhá iluze, či příprava na smrt a schopnost smířit se s prohrou, která bez ohledu na vaší snaze a vůli přijde.

Tak takhle vnímám realitu já. A co je tedy Vaše pravda?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *